Ochranná známka Evropské unie

Ochranná známka Evropské unie (ochranná známka EU, European Union trade mark) je udělována společným zápisným úřadem. Po zápisu platí ve všech členských státech Evropské unie.

Ochranná známka Evropské unie je založena na 3 principech:

  • - unitární charakter – ochranná známka EU má stejné účinky a platí ve všech členských státech EU (včetně přistoupivších)
  • - autonomní charakter – ochranná známka EU existuje na základě samostatného právního systému EU (tzn. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94)
  • - koexistence ochranné známky EU a národních ochranných známek, souběžná ochrana s národními známkami není omezena

Podacím místem pro ochranné známky Evropské unie je Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (European Union Intellectual Property Office - EUIPO), sídlící ve španělském Alicante. Veškeré služby spojené s registrací a právy k ochranným známkám Evropské unie zajišťuje oprávněný European Trademark Attorney. Úřad začal přijímat přihlášky od 2.1.1996 a provádí veškeré úřední úkony spojené s registrací ochranných známek Evropské unie, tj. provádí průzkum zápisné způsobilosti, zveřejňuje přihlášky a provádí námitkové řízení a zajišťuje úkony spojené s platností ochranných známek EU. Více informací naleznete na www.european-trademark.com

Dřívější nařízení Rady ES č. 40/94 o ochranné známce Společenství se upravuje komunitární ochranná známka. Na základě jediné přihlášky podané u Úřadu pro Harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) (OHIM) v Alicante získá přihlašovatel ochranu pro území celého Společenství. Systém je od počátku velice úspěšný, již v prvním roce (duben 1996 - květen 1997) byl počet podaných přihlášek třikrát větší, než se očekávalo.

Dne 23. března 2016 vstupuje v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).

Tento systém funguje vedle národních systémů ochranných známek jednotlivých členských států. Většina hmotněprávních ustanovení nařízení je shodná s harmonizační směrnicí, a tedy s národním právem členských států, které směrnici promítly do svých zákonů.

Ochranná známka Evropské unie má jednotnou povahu. To znamená, že má stejné účinky v celé Evropské unii: může být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo být prohlášena neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celé Evropské unie.

Jedinou výjimku z této zásady tvoří licence, která může být poskytnuta i jen pro část území Evropské unie. Z jednotné povahy této známky rovněž vyplývá, že povinnost užívat ochrannou známku (při jejímž nedodržení může dojít až ke zrušení známky) je splněna, je-li ochranná známka užívána alespoň na území jednoho členského státu Evropské unie.

Ochrannou známkou Evropské unie mohou být všechna označení, schopná grafického ztvárnění, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Například: slova, fantazijní či patřící do běžného jazyka (kromě druhových označení); jména a příjmení; podpisy; písmena, číslice; zkratky, kombinace písmen, číslic a značek, loga; slogany; kresby, obrázky a obrazové znaky; podobizny; soubory slov nebo grafických prvků; etikety; trojrozměrné ochranné známky, např. tvary výrobků či jejich obalů; barvy a kombinace barev; zvukové známky, zejména hudební fráze.

Přístup k ochranné známce Evropské unie mají v zásadě přihlašovatelé všech typů. Všechny fyzické či právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo nebo skutečný průmyslový či obchodní podnik na území státu, který je členem EU nebo smluvní stranou Pařížské unijní úmluvy nebo členem Světové obchodní organizace (WTO), nebo jsou příslušníky těchto států, mohou být majiteli ochranné známky Evropské unie.