Informační portál o ochranných známkách
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá ochrannou známku.
Za přestupek lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti, a pokud se ho dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Přestupek projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností a nelze jej projednat příkazem na místě.
se sídlem v Praze je ústředním orgánem státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví.
Úřad průmyslového vlastnictví rozhoduje o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků.
EUIPO (European Union Intellectual Property Office)
WIPO (World Intellectual Property Organization)
Evropský patentový úřad (EPO)
Seznam zahraničních patentových úřadů a informačních center – zpracováno Evropským patentovým úřadem
Belgie – MINISTRY OF ECONOMIC AFFAIRS
Dánsko – PATENT- OG VAREMAERKESTYRELSEN
Estonsko – PATENDIAMET
Finsko – PATENTTI- JA REKISTERIHALLITUS
Francie – INSTITUT NATIONAL DE LA PROPRIETE INDUSTRIELLE (INPI)
Chorvatsko – DRŽAVNI ZAVOD ZA INTELEKTUALNO VLASTNISTVO
Irsko – OIFIG NA PAITINÍ
Itálie – UFFICIO ITALIANO BREVETTI E MARCHI
Litva – LIETUVOS RESPUBLIKOS VALSTYBINIS PATENTŘ BIURAS
Lucembursko – MINISTÉRE DE L`ÉCONOMIE
Maďarsko – MAGYAR SZABADALMI HIVATAL
Monako – DIRECTION DE L`EXPANSION ÉCONOMIQUE
Německo – DEUTSCHES PATENT- UND MARKENAMT
Nizozemí – BUREAU VOOR DE INDUSTRIËLE EIGENDOM
Polsko – URZAD PATENTOWY RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ
Portugalsko – INSTITUTO NACIONAL DA PROPREDADE INDUSTRIAL (INPI)
Rakousko – ÖSTERREICHISCHEN PATENTAMT
Rumunsko – OFICUL DE STAT PENTRU INVENTII SI MARCI (OSIM)
Rusko – ROSSIJSKOJE AGENTSTVO PO PATENTAM I TOVARNYM ZNAMKAM (ROSPATENT)
Řecko – GREEK INDUSTRIAL PROPERTY ORGANIZATION
Slovensko – ÚRAD PRIEMYSELNEHO VLASTNÍCTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Slovinsko – URAD REPUBLIKE SLOVENIJE ZA INTELECTUALNO LASTNINO (SIPO)
Španělsko – MINISTERIO DE INDUSTRIA Y ENERGIA, OFICINA ESPAŇOLA DE PATENTES Y MARCAS
Švédsko – PATENT- OCH RESTERINGSVERKET (PRV)
Švýcarsko – EIDGENÖSSISCHES INSTITUT FÜR GEISTIGES EIGENTUM
Velká Británie – THE PATENT OFFICE
Austrálie – IP AUSTRALIA
Spojené státy americké – US PATENT AND TRADEMARK OFFICE
Brazílie – INSTITUTO NATIONAL DA PROPRIEDADE INDUSTRIAL (INPI)
Peru – INSTITUTO NACIONAL DE DEFENSA DE LA COMPETENCIA Y PROTECCIOÓN DE LA PROPIEDAD INTELECTUAL (INDECOPI)
Nový Zéland – MINISTRY OF COMMERCE
Singapur – INTELECTUAL PROPERTY OFFICE OF SINGAPORU (IPOS)
Malajsie – MINISTRY OF DOMESTIC TRADE AND CONSUMER AFFRAIRS, INTELLECTUAL PROPERTY DIVISION
Mexiko – INSTITUTO MEXICANO DE LA PROPIEDAD INDUSTRIAL
Japonsko – JAPANESE PATENT OFFICE (JPO)
Kanada – CANADIAN INTELLECTUAL PROPERTY OFFICE (CIPO)
Členství ČR v Evropské unii se nijak nedotklo práv k jednotlivým předmětům. Patentový zástupce kvalifikovaný v oboru ochranných známek je technicky i právně erudovaný odborník s nejméně pětiletou praxí v oboru průmyslového práva – ochranných známek, který složil odbornou zkoušku u Úřadu průmyslového vlastnictví a složil také zákonný slib do rukou předsedy Komory, jímž se zavázal na svou občanskou čest a svědomí zachovávat Ústavu ČR a zákony, svědomitě plnit své povinnosti, zejména vůči klientům, a zachovávat mlčenlivost. Je zapsán v rejstříku patentových zástupců, který vede Komora a má od Komory vydané osvědčení pro výkon činnosti. Patentový zástupce poskytuje odbornou pomoc ve věcech průmyslového (duševního) vlastnictví fyzickým i právnickým osobám. Posuzuje a radí, který druh ochrany je pro technické řešení nejúčinnější a podle předpisů i právních zvyklostí koncipuje nároky na ochranu a zpracovává požadované podklady.
Patentoví zástupci jsou oprávněni zastupovat také před soudy ve věcech průmyslového vlastnictví, tj. také ve věci ochranných známek a označení původu. Toto oprávnění získali reformou správního soudnictví, účinnou od 1. ledna 2003. Vyplývá z ustanovení § 25b OSŘ a § 2 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, obé ve znění zákona č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, a z ustanovení § 35 odst. 2 zák. č. 150/2002, soudní řád správní. Majitel průmyslových práv má tedy možnost volby zástupce podle povahy sporné věci. Má-li podstata sporu charakter ekonomický, technický, fyzikální, elektronický, chemický, biotechnologický apod., bude pro něj výhodně volit si zástupce s technickou erudicí.
Daněk & Partners, advokátní a patentová kancelář
Vynález s.r.o.
Komora patentových zástupců
Průměrná doba řízení (za předpokladu, že se neobjeví žádné významnější komplikace s konfliktní známkou nebo jiným právem průmyslového vlastnictví), od podání přihlášky ochranné známky do jejího zápisu do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví trvá cca 5-15 měsíců.
Značku ® (R v kruhu) je možné používat pouze od data zápisu ochranné známky do rejstříku a po dobu platnosti tohoto zápisu.
Vlastník ochranné známky se může domáhat u soudu, aby se rušitel zdržel protiprávního jednání a odstranil ochrannou známku z jeho výrobků. Dále je možné požadovat přiměřené zadostiučinění, a to i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Dále má vlastník ochranné známky právo požadovat na soudu, aby soud nařídil porušovateli ochranných známek, aby stáhl z trhu a zničil všechny výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k porušení nebo ohrožení jeho práv.
Výsledky rešerší určují, zda již v současné době někdo užívá shodné nebo podobné označení, které hodlá přihlašovatel v budoucnu ochránit nebo užívat v obchodním styku. Kvalitní rešerší a následným posudkem je tak možné zabránit případným budoucím kolizím práv s podobnou již zapsanou ochrannou známkou.
Od 1.4.2004, kdy nabyl účinnosti nový zákon o ochranných známkách, již není nutné, aby přihlašovatel, popř. majitel ochranné známky měl pro výrobky a/nebo služby, oprávnění podnikat (např. vlastnil živnostenský list). Jakékoli oprávnění již není potřebné.
Databáze obsahuje pouze ochranné známky a přihlášky ochranných známek, které byly přihlášeny a zapsány u Úřadu průmyslového vlastnictví. Data obsažená v této databázi mohou být volně používána. Databáze je aktualizována každých 10 minut. Bibliografická data přihlášek včetně seznamu výrobků a služeb jsou do databáze doplněna již v den podání. V případě obrazových OZ jsou jejich vyobrazení k dispozici během 3 dnů.
Databáze obsahuje Mezinárodní ochranné známky přihlášené na základě Madridské dohody nebo Madridského protokolu a platné na území České republiky. Databáze je aktualizována každých 10 minut.
Ochranná známka má teritoriální účinky na území, kde byla registrována. Aby bylo možné rozšířit ochranu do zahraničí, je nutné podat buď mezinárodní přihlášku ochranné známky, přihlášku ochranné známky Evropské unie s platností pro všechny státy EU, popř. podat přihlášku národní ochranné známky ve státě, ve kterém se požaduje ochrana příslušného označení.
Ochrannou známku může vlastnit jakákoliv fyzická nebo právnická osoba (tedy kdokoli). Pokud přihlašovatel nemá trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, musí podat přihlášku ochranné známky pouze prostřednictvím právního zástupce.
Nekalou soutěží rozumíme podle obecné podstaty zákona takové jednání v hospodářském styku, které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje. Zákon tedy výslovně zakazuje jednání, které naplňuje současně tři znaky, a to:
Občanský zákoník vymezuje speciální skutkové podstaty nekalé soutěže, kterými jsou zejména:
Klamavé označení zboží nebo služby je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost.
Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.
Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“.
Touto úpravou zůstávají nedotčena práva na označení stanovená zvláštními zákony, např. zákonem o ochranných známkách.
Jako nekalou soutěž zahrnující vyvolávání nebezpečí záměny postihuje zákon tři typy jednání:
Pokud k jednotlivým označením příslušejí zvláštní práva (průmyslová, autorská), tvoří jejich porušení zvláštní skutkovou podstatu, kterou nelze zaměňovat s jednáním nekalé soutěže.
Abychom mohli mluvit o zaměnitelnosti z hlediska nekalé soutěže, je třeba, aby název, značka, výrobek či obal, o jehož zaměnitelnost se jedná, byl individualizovatelný, tzn. aby měl příslušnou míru rozlišovací způsobilosti.
Právní prostředky ochrany v oblasti práva na ochranu proti nekalé soutěži jsou soukromoprávní (na rozdíl od veřejnoprávních).
Je to především:
Podrobněji se věnuje tématu nekalé soutěže náš web: http://www.nekala-soutez.info
Speciální právní úprava oblasti doménových jmen zcela chybí, judikátů z této oblasti aplikujících vybraná ustanovení různých zákonů je zatím nedostatek. Jednou z nejproblematičtějších oblastí je problém střetu doménového jména s jinými právními instituty jako je obchodní jméno nebo ochranné známky, zejména pak v potencionální hospodářské soutěži.
Doménové jméno je fantazijní slovní resp. znakové označení, reprezentující určitou www adresu v síti Internet, přičemž neexistuje předchozí vazba nebo jiná funkce, která by spojovala nepřiřazené jméno domény a konkrétní www adresu; můžeme dokonce říci, že mohou existovat www adresy neoznačené doménovým jménem a naopak doménová jména, která nevedou na www adresu. Doménové jméno vzniká jako výsledek tvůrčí činnosti konkrétní osoby, která toto jméno definuje a označí jím určitou www adresu.
Jména domén je třeba chránit především proti spekulativním praktikám parazitickým registrátorům doménových jmen.
Jak už bylo řečeno, doménové jméno žádným speciálním právním institutem chráněno není. Je prostě obecně předmětem práva občanského zákoníku jako jiná majetková hodnota.
K tomu viz Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3407/2010:
„Jde v podstatě jen o slovní či jinak přijatelné vyjádření kódové technické identifikace počítače, případně skupiny počítačů v síti … doména žádné absolutní (výlučné) právo svému nositeli nezakládá.“
Právní ochranu lze získat pouze registrací Vašeho doménového jména jako ochranné známky.
Také jméno Vaší registrované domény přísluší pouze Vaší internetové stránce a zabraňuje užívat stejnou adresu komukoli jinému pouze na webových stránkách.
Existuje však mnoho dalších variant doménových jmen: „kdokoli.com“ „kdokoli.biz“, které mají mezinárodní status, kdy nikdo další nemůže vlastnit tuto Vaší „adresu.com“, avšak tato adresa může být dále užita dalšími subjekty jako například národní „kdokoli.xx“, „kdokoli.cz“ nebo „kdokoli.??“ pro jakýkoli „xx.stát“.
Právní ochranu s národními i mezinárodními účinky je možné zajistit pouze registrací doménového jména jako ochranné známky v požadovaném regionu. Bez této registrace existuje v současné době jen málo možností jak znemožnit užívání dobrého jména Vaší společnosti na internetu jinými subjekty nebo chránit své jméno domény.
Zeměpisné označení původu výrobků je označení výrobku zeměpisným údajem, které je výrazem souvislosti mezi výrobkem a prostředím, v němž výrobek vznikl a které ovlivnilo jeho jakost a charakter unikátními vlivy např. složením půdy, klimatem, přírodními surovinami, výrobní tradicí apod. Není to pouhý údaj o původu výrobku jako je „Made in….“, ani druhové označení odlišené regionálním názvem.
Zeměpisný název v něm indikuje specifické vlastnosti výrobku imanentně s názvem spjatého. Označení původu neindikuje vztah výrobku k podnikatelskému subjektu jako ochranná známka, ale ke všem podnikatelům, kteří v uvedené zeměpisné oblasti vyvíjejí podnikatelské aktivity vztahující se k výrobku. O tuzemskou ochranu se žádá přihláškou u Úřadu průmyslového vlastnictví. Mezinárodními multilaterálními dohodami je upraveno právo na zabavení klamavého zboží. Žádost o mezinárodní zápis označení původu se podává Mezinárodnímu úřadu duševního vlastnictví.
Zapsané označení mohou využívat jen zapsaní uživatelé (jeden nebo více), označení se nesmí užívat jako označení druhu výrobků, označení je chráněno proti zneužití (nikdo si je nesmí přisvojovat ani je nesmí napodobovat), na označení původu nelze udělovat licence, mezinárodní zápis označení původu probíhá na základě Lisabonské dohody (platí pro cizince u nás a pro naše občany v zahraničí).
Přechod a převod práva na označení se zapisuje do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví a může k němu dojít sloučením nebo rozdělením organizace, která je zapsaná jako uživatel označení, nebo při organizačních a jiných změnách.
Přihlášku zápisu označení původu mohou podávat fyzické i právnické osoby.
Trvání ochrany je neomezené a funguje po dobu platnosti v zemi původu. Země původu je země, jejíž název nebo název její oblasti či místa tvoří označení původu, které poskytlo výrobku obecnou známost.
Členství ČR v Evropské unii se nijak nedotklo práv k jednotlivým předmětům průmyslového vlastnictví, poskytovaných na základě české legislativy nebo na základě mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána (například ochranné známky registrované podle Madridské dohody).
Přístupem ČR do EU v roce 2004 začali na našem území platit také předpisy, kterými byla zavedena ochrana průmyslového vlastnictví jednotně na celém území Evropské unie (ochranná známka Evropských Společenství – nařízení Rady ES č. 90/94). V současné době jsou platnými předpisy následující:
Účinky již existujících ochranných známek a průmyslových vzorů Evropské unie se dnem přístupu ČR do EU rozšířili na naše území. Podrobnosti týkající se rozšíření ochranných účinků jsou přesně stanoveny v Příloze II a IV Smlouvy o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska k Evropské unii.
Ochranná známka Evropské unie (ochranná známka EU, European Union trade mark) je udělována společným zápisným úřadem. Po zápisu platí ve všech členských státech Evropské unie.
Ochranná známka Evropské unie je založena na 3 principech:
Podacím místem pro ochranné známky Evropské unie je Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (European Union Intellectual Property Office – EUIPO), sídlící ve španělském Alicante. Veškeré služby spojené s registrací a právy k ochranným známkám Evropské unie zajišťuje oprávněný European Trademark Attorney. Úřad začal přijímat přihlášky od 2.1.1996 a provádí veškeré úřední úkony spojené s registrací ochranných známek Evropské unie, tj. provádí průzkum zápisné způsobilosti, zveřejňuje přihlášky a provádí námitkové řízení a zajišťuje úkony spojené s platností ochranných známek EU. Více informací naleznete na www.european-trademark.com
Dřívější nařízení Rady ES č. 40/94 o ochranné známce Společenství se upravuje komunitární ochranná známka. Na základě jediné přihlášky podané u Úřadu pro Harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) (OHIM) v Alicante získá přihlašovatel ochranu pro území celého Společenství. Systém je od počátku velice úspěšný, již v prvním roce (duben 1996 – květen 1997) byl počet podaných přihlášek třikrát větší, než se očekávalo.
Dne 23. března 2016 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).
Nově platné předpisy jsou uvedeny výše – viz EUTMR, EUTMDR, EUTMIR. Více viz https://euipo.europa.eu/ohimportal/en/eu-trade-mark-legal-texts
Tento systém funguje vedle národních systémů ochranných známek jednotlivých členských států. Většina hmotněprávních ustanovení nařízení je shodná s harmonizační směrnicí, a tedy s národním právem členských států, které směrnici promítly do svých zákonů.
Ochranná známka Evropské unie má jednotnou povahu. To znamená, že má stejné účinky v celé Evropské unii: může být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo být prohlášena neplatnou a její užívání může být zakázáno pouze pro území celé Evropské unie.
Jedinou výjimku z této zásady tvoří licence, která může být poskytnuta i jen pro část území Evropské unie. Z jednotné povahy této známky rovněž vyplývá, že povinnost užívat ochrannou známku (při jejímž nedodržení může dojít až ke zrušení známky) je splněna, je-li ochranná známka užívána alespoň na území jednoho členského státu Evropské unie.
Ochrannou známkou Evropské unie mohou být všechna označení, schopná grafického ztvárnění, pokud jsou způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků. Například: slova, fantazijní či patřící do běžného jazyka (kromě druhových označení); jména a příjmení; podpisy; písmena, číslice; zkratky, kombinace písmen, číslic a značek, loga; slogany; kresby, obrázky a obrazové znaky; podobizny; soubory slov nebo grafických prvků; etikety; trojrozměrné ochranné známky, např. tvary výrobků či jejich obalů; barvy a kombinace barev; zvukové známky, zejména hudební fráze.
Přístup k ochranné známce Evropské unie mají v zásadě přihlašovatelé všech typů. Všechny fyzické či právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo nebo skutečný průmyslový či obchodní podnik na území státu, který je členem EU nebo smluvní stranou Pařížské unijní úmluvy nebo členem Světové obchodní organizace (WTO), nebo jsou příslušníky těchto států, mohou být majiteli ochranné známky Evropské unie.
Jak přihlásit ochrannou známku do zahraničí? Existují dvě možnosti.
Pomocí národních zápisných úřadů anebo podle mezinárodních smluv.
Ochrannou známku zapsanou v ČR je možné přihlásit i jako mezinárodní ochrannou známku do dalších států na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a na základě Protokolu k této dohodě, a to na základě jediné přihlášky, podané u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě prostřednictvím příslušného zápisného úřadu v zemi přihlašovatele.
Pokud přihlašovatel uplatňuje ochranu pouze ve státech, které jsou členy výlučně Protokolu a nejsou současně členy Madridské dohody (např. Velká Británie), může být mezinárodní zápis proveden jen na základě podání přihlášky ochranné známky v České republice, aniž by již musel být proveden její zápis do rejstříku ochranných známek v ČR. Takový mezinárodní zápis je však závislý na následném provedení zápisu předmětné ochranné známky v ČR. Jestliže bude v mezinárodní přihlášce uveden alespoň jeden stát, který je smluvním státem Madridské dohody, musí se mezinárodní zápis opírat o zápis téže ochranné známky v České republice.
Doba ochrany mezinárodní známky je deset let; může být obnovována vždy na dalších deset let.
Mezinárodní ochranná známka se zapisuje do rejstříku, vedeného Mezinárodním úřadem. Zápis známky oznamuje tento úřad všem smluvním státům Madridské dohody, do nichž je mezinárodní známka přihlašována k ochraně. Mezinárodní zápis ochranné známky je po dobu pěti let závislý na existenci zápisu téže ochranné známky v České republice.
Pokud chce majitel ochranné známky získat pro svou známku ochranu ve státě, který není smluvním státem Madridské dohody, musí žádat o její registraci tzv. národní cestou, tedy přímo u úřadu průmyslového vlastnictví tohoto státu prostřednictvím tamějšího oprávněného zástupce a podle vlastních známkoprávních předpisů tohoto státu. Tímto způsobem lze přihlašovat ochranné známky i do jednotlivých států, které jsou členy Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě.
Přihlašovatel podává přihlášku samostatně v každé zemi prostřednictvím místního zástupce.
Právní služby v zahraničí zajišťuje oprávněný European Trademark Attorney registrovaný Evopský známkový zástupce.
Registrační řízení provádí každý národní zápisný úřad v zahraničí samostatně a zápis ochranné známky pak platí samostatně v každé jednotlivé zemi.
Mezinárodní smlouvy v oblasti ochranných známek:
Mezinárodní smlouvy univerzální:
Doba ochrany mezinárodního zápisu je 20 let, poplatky za obnovu se platí každých 10 let. Po dobu 5 let je mezinárodní zápis závislý na platnosti národního zápisu v zemi původu přihlašovatele.
Při přihlašování ochranných známek do zahraničí je možné na základě Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví využít tzv. unijní prioritu. Na základě data podání v některé z členských zemí může přihlašovatel ve lhůtě šesti měsíců uplatnit práva přednosti na právní ochranu v jiné členské zemi EU.