Způsobilost ochranné známky k zápisu

Označení schopná zápisu do rejstříku ochranných známek musí být hlavně:

– schopná rozlišit výrobky a služby pocházející od různých podnikatelů
 

Jedná se o označení vyjádřená pomocí slov, písmen, číslic, kresby nebo tvarem výrobku či obalu, popřípadě jejich kombinací:

– slovní
– obrazová
– prostorová
– poziční
– se vzorem
– barevná
– zvuková
– multimediální
– holografická
… a další.


1. Slovní ochranná známka, která je tvořena výlučně slovy nebo písmeny v latince, arabskými nebo římskými číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací, se vyjádří předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev.

Příklad: „AUDI“

2. Obrazová ochranná známka, která je tvořena neobvyklými znaky, styly nebo rozvržením, grafickým prvkem nebo barvou, včetně ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se vyjádří předložením reprodukce označení, o jehož zápis se žádá, znázorňující veškeré její prvky a případně také barvy.

Příklad: „Obrazová

3. Prostorová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna trojrozměrným tvarem, znázorňujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění, se vyjádří předložením grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy.

Příklad:

4. Poziční ochranná známka, která je tvořena zvláštním způsobem, jakým je ochranná známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna, se vyjádří předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici ochranné známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je ochranná známka k výrobku připevněna.

Příklad:

5. Ochranná známka se vzorem, která je tvořena výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují, se vyjádří předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se tyto prvky pravidelně opakují.

Příklad:

6. Barevná ochranná známka, která je tvořena výlučně barvou bez obrysů nebo výlučně barevnou kombinací bez obrysů, se vyjádří předložením
a) reprodukce barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy, nebo
b) reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy; k barevné ochranné známce lze připojit rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev.

Příklad:

7. Zvuková ochranná známka, která je tvořena výlučně zvukem nebo kombinací zvuků, se vyjádří předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu.

Příklad:

8. Pohybová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna pohybem nebo změnou pozice prvků na ochranné známce, se vyjádří předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí.

Příklad:

9. Multimediální ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna kombinací obrazu a zvuku, se vyjádří předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku.

Příklad:

10. Holografická ochranná známka, která je tvořena prvky s holografickými znaky, se vyjádří předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.

Příklad:

11. Jiný druh ochranné známky, která neodpovídá žádnému z uvedených druhů ochranných známek, se vyjádří v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytovaný vlastníkovi ochranné známky. Vyjádření může být doplněno popisem.


Ochranné známky mohou být užívány jako:

  • ochranné známky firmy;
  • ochranné známky pro jednotlivé výrobky;
  • ochranné známky obchodní společnosti;
  • ochranné známky služeb;
  • kolektivní ochranné známky;
     

Označení, která mohou být registrovány jako ochranné známky:

  • slova;
  • jména;
  • podpisy;
  • písmena, čísla;
  • loga;
  • akronymy, kombinace písmen nebo čísel;
  • slogany;
  • piktogramy, obrázky, design, grafika;
  • portréty;
  • soubor písmen, slov a grafických prvků;
  • etikety, viněty;
  • prostorové (tří-rozměrné) předměty, jako například zboží nebo jeho obaly;
  • barvy nebo kombinace barev;
  • znělky nebo muzikální fráze
     

Slovní označení

jsou libovolně tvořená slova nebo více slov, jména, příjmení fyz. osob, názvy obchodní firmy, označení značkových výrobků nebo služeb apod. a vyjadřují se převážně běžným písmem. Pokud se slovní označení kombinuje například s jeho grafickým ztvárněním, jde o označení kombinovaná (nebo také slovní grafická či označení slovní v grafické úpravě).
 

Označení tvořená jednotlivými písmeny nebo číslicemi

– např. označení „IBM“ pro kancelářskou techniku nebo všeobecně známá ochranná známka „BBC“. V těchto případech nesmí být pochyb o rozlišovací schopnosti takových označení, pokud tomu tak není, vyžaduje se v průběhu řízení o zápisu průkaz o jejich tzv. vžitosti.
 

Smyšlená (fantazijní)

označení tvořená slovy, kresbami, obrázky a symboly mívají většinou dobrou rozlišovací způsobilost (výborným příkladem je často citované smyšlené slovní označení „KODAK“).

Barevná označení

se často přihlašují současně s černobílou variantou ochranné známky, čímž se chrání oba typy provedení. Barva sama o sobě se zpravidla nepokládá za registrovatelné označení. Za registrovatelnou lze pokládat kombinaci dvou barev nebo odstínů, v takovém případě ale už jde o barevnou kresbu takové kombinace. Pokrývá-li barva obrazec nebo trojrozměrný předmět, pak je chráněným označením ne barva sama o sobě, ale spojení barvy s tímto předmětem či obrazcem. V některých zemích je nutné dodržet přesně specifikovaný odstín dané barvy.

Prostorová označení (trojrozměrná)

jsou většinou vytvářena ve tvaru výrobku. U takového označení musí přihlašovatel předložit zároveň i jeho plošné vyobrazení (např. náčrt). Mezi prostorová označení zahrnujeme i holografická označení. V některých případech Úřad vyžaduje, aby přihlašovatel prostorového označení předložil další upřesňující vyobrazení, případně slovní popis či vzorek.

Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vyloučena označení, která

  • nemají rozlišovací způsobilost
  • sestávají ze značek a údajů o druhu a původu zboží (druhová označení jako „boty“, „dorty“, „hrubá mouka“), jakosti a kvalitě zboží či služeb („nejlepší“, „první“, „jedinečný“, „extra speciál“), o zeměpisném původu a době výroby produktu
  • odporují veřejnému pořádku a dobrým mravům (nemravné obrázky, slovní a kombinovaná označení, symboly provokující násilí a nenávist, symboly propagující drogy, rasismus apod.)
  • obsahují znaky vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly
  • jsou klamavá (co se týče např. povahy výrobku či zeměpisného původu)
  • sestávají výhradně ze značek nebo obvyklých označení (označení obvyklých v běžném jazyce, používaných v dobré víře a v obchodních zvyklostech, např. „ČSN“, „CZ“)
  • jsou tvořená výhradně tvarem výrobku (vychází se obecně z principu, že tvar výrobku nebo geometrického obrazce není možné monopolizovat pro jediného přihlašovatele, podobně jako např. u zeměpisných názvů)
  • jsou v rozporu se závazky z mezinárodních smluv (závazky vyplývající především z článku 6 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví)

Jaké prvky by měla ideální ochranná známka obsahovat

Přihlašované označení musí být utvořeno ze slov, písmen nebo číslic nebo může být kresbou nebo tvarem obalu výrobku, případně kombinací těchto prvků. Při podání přihlášky musí již být v definitivní formě a tvaru. Po podání přihlášky již nelze měnit vzhled ochranné známky. Změnu lze zajistit pouze novou přihláškou.

Forma ochrany

Ochrana tohoto druhu průmyslových práv je řešena formou zápisu do rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví.

Nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:

  • označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
  • označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
  • označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Za užívání v obchodním styku považuje zejména:

  • umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
  • nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
  • dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
  • užívání označení v obchodních listinách a v reklamě,
  • užívání označení jako název právnické osoby nebo obchodní firmu nebo jako součást názvu právnické osoby nebo obchodní firmy,
  • užívání označení ve srovnávací reklamě způsobem, který je v rozporu s jiným právním předpisem.

V případě neoprávněného zásahu do práv z ochranné známky má vlastník ochranné známky právo domáhat se u soudu toho, aby porušení nebo ohrožení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny; může se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, a to i v penězích. Právo na vydání bezdůvodného obohacení a na náhradu škody zůstává nedotčeno.

Vlastník ochranné známky je oprávněn se rovněž domáhat náhrady škody způsobené jednáním uskutečněným v době po zveřejnění přihlášky a přiměřeného zadostiučinění. Soud rozhodne ve věci až po zápisu ochranné známky do rejstříku.

Vlastník ochranné známky má vůči každému, kdo uvádí nebo hodlá uvést na trh výrobky či služby, na nichž nebo na jejichž obalech, popřípadě na dokladech je provázejících je umístěno označení shodné či podobné s jeho ochrannou známkou, právo na informaci o původu výrobků či dokladů provázející výrobky nebo služby; rozhodnout o tomto právu přísluší soudu, který žalobu zamítne, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.

Vlastník ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil tomu, kdo porušuje nebo ohrožuje práva z ochranné známky, stáhnout z trhu a zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech.

Právní předpisy

VÝBĚR ZE ZÁKONŮ, VYHLÁŠEK A SOUVISEJÍCÍCH PRÁVNÍ PŘEDPISŮ A USTANOVENÍ

  • Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
  • Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, účinný od 1.4.2004
  • Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách (zrušený zákonem č. 441/2003 Sb. s účinky od 1.4.2003)
  • Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění
  • Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění
  • Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích – výňatek, (§ 1-14, příloha část VIII) v platném znění
  • Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, v platném znění
  • Obchodní firma § 423 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Obchodní tajemství a know-how § 504 a §1730  zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Nekalá soutěž § 2976-2990 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví § 2358 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
  • Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, v platném znění
  • Vyhláška č. 213/1995 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách , v platném znění (zrušená zákonem č. 441/2003 Sb. s účinky od 1.4.2004

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY NA OCHRANU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

Česká republika je členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO), která je významnou mezinárodní organizací v oblasti ochrany duševního vlastnictví, a smluvní stranou řady mnohostranných mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví spravovaných touto organizací. Česká republika je také členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Je také smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) spravovanou Světovou obchodní organizací.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) SPRAVOVANÉ EUIPO

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie

MNOHOSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY SPRAVOVANÉ WIPO

  • Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví podepsaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 69/1975 Sb. ve znění vyhl č. 80/1985 Sb.)
  • Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Pařížská unijní úmluva) ze dne 20.3.1883, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, ve Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Lisabonu dne 31.10.1958 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 64/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.)
  • Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne 14.4.1891, revidovaná ve Washingtonu dne 2.6.1911, v Haagu dne 6.11.1925, v Londýně 2.6.1934 a v Lisabonu dne 31.10.1958 (vyhl č. 64/1963 Sb.)
  • Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek
    ze dne 14.4.1891, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, v Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Nice dne 15.6.1957 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná v roce 1979 (vyhl. č. 65/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 78/1985 Sb.)
  • Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaný v Madridu dne 27.6.1989 (sděl. č. 248/1996 Sb.)
  • Smlouva o známkovém právu (TLT) sjednaná v Ženevě dne 27.10.1994 (sděl. č. 199/1996 Sb.)
  • Smlouva o patentové spolupráci (PCT) přijatá ve Washingtonu dne 19.6.1970, změněná dne 28.9.1979, dne 3.2.1984 a dne 3.10.2001 (sděl. č. 296/1991 Sb. ve znění pozdějších změn)
  • Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31.10.1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změnněná dne 28.9.1979 (vyhl. č. 67/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 79/1985 Sb.)
  • Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15.6.1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967 a v Ženevě dne 13.5.1977, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 118/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 77/1985 Sb.)
  • Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového třídění přijatá na Budapešťské diplomatické konferenci dne 28.4.1979, změněná v roce 1980 (vyhl. č. 212/1989 Sb.)
  • Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění ze dne 24.3.1971, změněná dne 28.9.1979 (vyhl. č. 110/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 86/1985 Sb.)
  • Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů podepsaná v Locarnu dne 8.10.1968 a změněná dne 28.9.1979 (vyhl.č. 28/1981 Sb., ve znění vyhl.č. 85/1985 Sb.)
  • Haagská dohoda o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů ze dne 6.11.1925, revidovaná v Londýně dne 2.6.1934 a v Haagu dne 28.11.1960 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů přijatý v Ženevě dne 2.7.1999 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek přijatá ve Vídni dne 12.6.1973 a doplněná dne 1.10.1985 (Česká republika není smluvní stranou)
  • Smlouva o ochraně duševního vlastnictví u integrovaných obvodů přijatá ve Washingtonu dne 26.5.1989 (dosud nevstoupila v platnost)
  • Smouva o patentovém právu (PLT) přijatá v Ženevě dne 1.6.2000 (dosud nevstoupila v platnost)

Význam registrace ochranných známek

Ochranná známka vyjadřuje soutěžní postavení svého majitele na trhu výrobků a služeb a stává se významným nástrojem k získání a udržení soutěžní pozice vůči dalším soutěžitelům. Kromě této funkce má též funkci rozlišovací, ochrannou a monopolizační.

Ochranná známka odlišuje výrobky nebo služby různých výrobců nebo poskytovatelů služeb a tím usnadňuje spotřebitelům výběr, zbavuje zboží anonymity a odkazuje na jeho původ. Ochranná známka zabezpečuje též ochranu spotřebitelů a odběratelů poskytováním záruky určité jakosti zboží.

Ochranná známka je také účinným propagačním prostředkem, tím, že je trvale spojena s určitým zbožím určitého výrobce. Dále chrání investice do reklamy a propagace značkových výrobků či služeb.

Registrace ochranných známek přispívá k ekonomickému rozvoji, a to zvláště zlepšením pozice na trhu ve vztahu k zákazníkům, kteří se tak mohou snadněji orientovat v původu výrobků, dále zvyšováním exportních možností prostřednictvím mezinárodní ochrany ochranných známek.

Historie ochranných známek

Počátky tradice užívání označení sloužící k určování původu výrobků a služeb spadají už do období starověku, kdy se určitá označení používala ve spojitosti s keramickými, cihlářskými a koženými výrobky. Označení byla tvořena písmeny, značkami, iniciály výrobce, grafickými a obrazovými symboly, které byly vytvářeny na povrchu výrobků nebo k nim byly připevňovány. Tento zvyk se dále rozšiřoval, ve starověku a zejména v novověku, kdy začalo docházet ke směnám výrobků a k hromadné výrobě. Zásadní rozvoj, především co se týče právní ochrany označení, však nastal až ve druhé polovině 20. století.

Nejpokrokovějšími zeměmi v této oblasti byly USA, Německo, Anglie, Francie a Rakousko. V našich zemích byla novodobá úprava ochrany práv na označení založena rakouským císařským patentem č. 230 z roku 1859, v roce 1890 byl na území tehdejšího Rakouska zřízen ústřední známkový rejstřík. Po vzniku České republiky v roce 1918 došlo k převzetí dříve platných rakouských právních úprav (zákony č. 469 a 471 z roku 1919 a zákon č. 261 z roku 1921). Tato právní úprava trvala na území Československa až do roku 1952, kdy byl vydán zákon č.8 o ochranných známkách a nahrazen byl v roce 1988 zákonem č. 174. Nový zákon byl přijat v České republice v roce 1995 (zákon č. 137/1995 Sb.) a nyní platný zákon o ochranných známkách pochází z roku 2003 s účinností od 1.4.2004.

Evropské společenství započalo se sbližováním předpisů členských států týkajících se ochranných známek už v roce 1988, a to přijetím harmonizační směrnice, jejímž cílem bylo odstranit stávající rozdíly mezi národními předpisy jednotlivých členských států, a tím přispět k volnému pohybu zboží a svobodě poskytování služeb. Směrnice obsahuje výčet označení, která mohou tvořit ochrannou známku, jsou-li schopna odlišit výrobky nebo služby jednoho podnikatelského subjektu od výrobků či služeb jiných subjektů. Prioritou je úroveň ochrany, vyplývající ze zápisu ochranné známky v různých členských státech, která je dnes v celé Evropské unii stejná.

Výše uvedené zásady plně převzal zákon o ochranných známkách z roku 1995, který také odstranil všechny překážky v nakládání s ochrannými známkami, které byly dosud poznamenány administrativními zásahy státu do postavení jednotlivých hospodářských subjektů. Došlo k posílení postavení vlastníka ochranné známky, ale i k zesílení odpovědnosti dalších podnikatelských subjektů při označování výrobků a služeb. Zavedením námitkového řízení před zápisem ochranné známky do veřejnoprávního rejstříku došlo k výraznému posílení principu ochrany práv třetích osob. Přijetím zákona byla již v polovině devadesátých let v zásadě završena první etapa přestavby systému ochrany průmyslového vlastnictví v České republice.