Řízení o zápisu ochranných známek do rejstříku

Věcnému průzkumu přihlášené ochranné známky předchází průzkum formální (Úřad zkoumá, zda přihláška obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti). Pokud přihláška obsahuje všechny předepsané náležitosti nebo pokud přihlašovatel všechny vady v řádném termínu odstraní, provádí Úřad věcný průzkum přihlášeného označení, při kterém Úřad zjišťuje, zda jsou splněny podmínky podle zákona.

Po posouzení způsobilosti přihlášky a po ukončení průzkumu se přihláška zveřejní ve Věstníku pro případné námitky třetích osob v tříměsíční zákonné lhůtě, a poté následuje samotná registrace ochranné známky.
Přihlášky ochranných známek se zveřejňují v části „B“ Věstníku dvěma způsoby – formou komplexního číselného přehledu a formou zveřejnění jednotlivých přihlášek se všemi podstatnými údaji, které vyžaduje zákon.

Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví, část B – ochranné známky, se pro potřeby veřejnosti vydává měsíčně, a to jak v papírové formě, tak na nosiči CD-ROM. Obsahuje jednak zveřejňované ochranné známky, zápisy, obnovy, převody, změny, zániky a výmazy, zápisy licenčních smluv, úřední rozhodnutí a sdělení a další skutečnosti týkající se ochranných známek a označení původu.

Zveřejněny jsou následující údaje (řazeno podle mezinárodních číselných INID kódů pro označování bibliografických dat ochranných známek):

(210) – číslo přihlášky ochranné známky
(220) – datum podání přihlášky
(320) – datum vzniku práva přednosti
(511) – kód třídy výrobků a služeb
(540) – reprodukce ochranné známky
(510) – seznam chráněných výrobků a služeb
(730) – identifikace přihlašovatele ochranné známky
(740) – identifikace zástupce


Náležitosti přihlášky ochranné známky platné pro území ČR

– žádost o zápis ochranné známky do rejstříku (vyjádřeno slovy)
– název a úplná adresa přihlašovatele
– znění nebo vyobrazení přihlašovaného označení
– seznam výrobků a služeb, pro které má být ochranná známka zapsána

Přihlašovatel se stává po zápisu ochranné známky do rejstříku majitelem ochranné známky.

Jednotlivá přihláška smí obsahovat pouze jedno znění nebo vyobrazení ochranné známky.


Další podání týkající se přihlášek ochranných známek

Všechny žádosti o správní úkony se podávají vždy písemnou formou.

Žádost o přiznání unijní priority – podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví každý, kdo podá přihlášku ochranné známky v jedné z unijních zemí, má přednostní právo při podání přihlášky v ostatních zemích před každým, kdo později přihlásí shodnou ochrannou známku. Toto právo je nutné uplatnit už v přihlášce a prokázat je do tří měsíců ode dne podání přihlášky, jinak se k němu nepřihlíží. Lhůta pro uplatnění přednostního práva je 6 měsíců ode dne podání první přihlášky v původní zemi.

Žádost o vydání prioritního dokladu – o vydání tohoto dokladu se žádá, pokud přihlašovatel požaduje ochranu i v jiné zemi a uplatňuje právo přiznání unijní priority. Prioritní doklad je pouze dokladem o podání přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Dále lze žádat o přepis práv k ochranné známce, zápis částečného převodu práv, změny u majitele (přihlašovatele) ochranné známky, změny ve znění či vyobrazení ochranné známky (například právní subjektivity společnosti), omezení seznamu výrobků a služeb, zápis či výmaz člena sdružení u kolektivní ochranné známky, mezinárodní zápis ochranné známky, obnovu ochranné známky, zápis zástavního práva k ochranné známce, kompletní nebo jednoduchý výpis z ochranné známky, různé úřední opravy.


Námitkové řízení u ochranných známek

Smyslem námitkového řízení je jednak ochrana práv třetích osob a jednak prohloubení právní jistoty přihlašovatelů při případné kolizi s právy jiných subjektů. Námitky lze podávat jen z důvodů přesně specifikovaných v zákoně. Námitky musí být věcně odůvodněny, doloženy konkrétními důkazy a návrhem rozhodnutí.

Příklady námitek:

– námitky z důvodu podobnosti (ochranná známka neplní svoji rozlišovací funkci a spotřebitel může být uváděn v omyl), možnosti pouhé pravděpodobné asociace záměny u veřejnosti
– podobnost zboží a služeb
– kolize se všeobecně známou neboli proslulou ochrannou známkou (well-known trademarks) či s ochrannou známkou s dobrou pověstí / dobrým jménem
– kolize s obchodním firmou / názvem
– kolize se jménem a příjmením fyzické osoby
– kolize s nezapsaným označením
– kolize se starším právem z průmyslového vlastnictví (např. registrovaný průmyslový design)
– kolize s právy k autorskému dílu a dalšími autorskými právy


Formální náležitosti námitek

Zdůvodněné námitky je nutné podat ve lhůtě do 3 měsíců od zveřejnění přihlášeného označení ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.Tuto lhůtu nelze prodloužit. Námitky podléhají správnímu poplatku, splatnému při podání a musí obsahovat:

  • spisovou značku a datum zveřejnění přihlášky ochranné známky
  • název a adresu sídla nebo jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu osoby, která podala námitky
  • označení výrobků nebo služeb, kterých se námitky týkají
  • věcné odůvodnění + návrh na částečné nebo úplné zamítnutí přihlášky

Námitky proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku mohou podat pouze níže vyjmenované subjekty:

  • přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti (při zaměnitelnosti se zveřejněným označením, nárokujícím shodné nebo podobné výrobky)
  • majitel starší shodné či zaměnitelné ochranné známky, která se před podáním přihlášky stala v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou pro svého majitele a jeho výrobky či služby
  • držitel shodného či zaměnitelného označení, nezapsaného jako ochranná známka, které v ČR po dobu uplynulých dvou let před podáním přihlášky napadeného označení získalo rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky a služby
  • podnikatel, zapsaný před datem přihlášení napadeného označení do obchodního rejstříku na území ČR, pakliže jeho obchodní jméno nebo podstatná část obchodního jména je zaměnitelné s přihlášeným označením; podobně i fyzická osoba, jejíž jméno a příjmení, případně pseudonym, jsou zaměnitelné s přihlášeným označením
  • majitel práv k autorskému dílu, které je zaměnitelné s přihlášeným označením
  • majitel staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud jeho předmět je zaměnitelný s přihlášeným označením


Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení

Pokud ke dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti přihlášky je starší ochranná známka zapsána nejméně po dobu 5 let, namítající na žádost přihlašovatele předloží důkaz o tom, že během doby 5 let předcházejících dni podání přihlášky nebo dni vzniku práva přednosti přihlášky byla starší ochranná známka řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána a na nichž jsou založeny námitky, nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání

Žádost může přihlašovatel podat u Úřadu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení námitek k vyjádření. Lhůtu k podání žádosti o předložení důkazů o řádném užívání starší ochranné známky nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout.

Žádost se předkládá v samostatném podání, musí být bezpodmínečná a jednoznačná a předkládá se ve dvojím vyhotovení.

Pokud žádost o prokázání užívání ochranné známky nesplňuje náležitosti nebo byla podána po lhůtě uvedené v odstavci 2, považuje se za nepodanou a Úřad v rozhodnutí o námitkách tuto skutečnost uvede.

Namítající předloží ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení výzvy Úřadu důkazy o řádném užívání starší ochranné známky nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání. Tuto lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Jsou-li důkazy o řádném užívání předkládány v listinné podobě, předkládají se ve dvojím vyhotovení. Nedoloží-li namítající v zákonné lhůtě řádné užívání starší ochranné známky nebo důkaz o existenci řádných důvodů pro její neužívání a jde-li o jediné namítané starší právo, Úřad námitky zamítne.

Způsobilost ochranné známky k zápisu

Označení schopná zápisu do rejstříku ochranných známek musí být hlavně:

– schopná rozlišit výrobky a služby pocházející od různých podnikatelů
 

Jedná se o označení vyjádřená pomocí slov, písmen, číslic, kresby nebo tvarem výrobku či obalu, popřípadě jejich kombinací:

– slovní
– obrazová
– prostorová
– poziční
– se vzorem
– barevná
– zvuková
– multimediální
– holografická
… a další.


1. Slovní ochranná známka, která je tvořena výlučně slovy nebo písmeny v latince, arabskými nebo římskými číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací, se vyjádří předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev.

Příklad: „AUDI“

2. Obrazová ochranná známka, která je tvořena neobvyklými znaky, styly nebo rozvržením, grafickým prvkem nebo barvou, včetně ochranných známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se vyjádří předložením reprodukce označení, o jehož zápis se žádá, znázorňující veškeré její prvky a případně také barvy.

Příklad: „Obrazová

3. Prostorová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna trojrozměrným tvarem, znázorňujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění, se vyjádří předložením grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy.

Příklad:

4. Poziční ochranná známka, která je tvořena zvláštním způsobem, jakým je ochranná známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna, se vyjádří předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici ochranné známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je ochranná známka k výrobku připevněna.

Příklad:

5. Ochranná známka se vzorem, která je tvořena výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují, se vyjádří předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Vyjádření může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se tyto prvky pravidelně opakují.

Příklad:

6. Barevná ochranná známka, která je tvořena výlučně barvou bez obrysů nebo výlučně barevnou kombinací bez obrysů, se vyjádří předložením
a) reprodukce barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy, nebo
b) reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy; k barevné ochranné známce lze připojit rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev.

Příklad:

7. Zvuková ochranná známka, která je tvořena výlučně zvukem nebo kombinací zvuků, se vyjádří předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu.

Příklad:

8. Pohybová ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna pohybem nebo změnou pozice prvků na ochranné známce, se vyjádří předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí.

Příklad:

9. Multimediální ochranná známka, která je tvořena nebo doplněna kombinací obrazu a zvuku, se vyjádří předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku.

Příklad:

10. Holografická ochranná známka, která je tvořena prvky s holografickými znaky, se vyjádří předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.

Příklad:

11. Jiný druh ochranné známky, která neodpovídá žádnému z uvedených druhů ochranných známek, se vyjádří v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytovaný vlastníkovi ochranné známky. Vyjádření může být doplněno popisem.


Ochranné známky mohou být užívány jako:

  • ochranné známky firmy;
  • ochranné známky pro jednotlivé výrobky;
  • ochranné známky obchodní společnosti;
  • ochranné známky služeb;
  • kolektivní ochranné známky;
     

Označení, která mohou být registrovány jako ochranné známky:

  • slova;
  • jména;
  • podpisy;
  • písmena, čísla;
  • loga;
  • akronymy, kombinace písmen nebo čísel;
  • slogany;
  • piktogramy, obrázky, design, grafika;
  • portréty;
  • soubor písmen, slov a grafických prvků;
  • etikety, viněty;
  • prostorové (tří-rozměrné) předměty, jako například zboží nebo jeho obaly;
  • barvy nebo kombinace barev;
  • znělky nebo muzikální fráze
     

Slovní označení

jsou libovolně tvořená slova nebo více slov, jména, příjmení fyz. osob, názvy obchodní firmy, označení značkových výrobků nebo služeb apod. a vyjadřují se převážně běžným písmem. Pokud se slovní označení kombinuje například s jeho grafickým ztvárněním, jde o označení kombinovaná (nebo také slovní grafická či označení slovní v grafické úpravě).
 

Označení tvořená jednotlivými písmeny nebo číslicemi

– např. označení „IBM“ pro kancelářskou techniku nebo všeobecně známá ochranná známka „BBC“. V těchto případech nesmí být pochyb o rozlišovací schopnosti takových označení, pokud tomu tak není, vyžaduje se v průběhu řízení o zápisu průkaz o jejich tzv. vžitosti.
 

Smyšlená (fantazijní)

označení tvořená slovy, kresbami, obrázky a symboly mívají většinou dobrou rozlišovací způsobilost (výborným příkladem je často citované smyšlené slovní označení „KODAK“).

Barevná označení

se často přihlašují současně s černobílou variantou ochranné známky, čímž se chrání oba typy provedení. Barva sama o sobě se zpravidla nepokládá za registrovatelné označení. Za registrovatelnou lze pokládat kombinaci dvou barev nebo odstínů, v takovém případě ale už jde o barevnou kresbu takové kombinace. Pokrývá-li barva obrazec nebo trojrozměrný předmět, pak je chráněným označením ne barva sama o sobě, ale spojení barvy s tímto předmětem či obrazcem. V některých zemích je nutné dodržet přesně specifikovaný odstín dané barvy.

Prostorová označení (trojrozměrná)

jsou většinou vytvářena ve tvaru výrobku. U takového označení musí přihlašovatel předložit zároveň i jeho plošné vyobrazení (např. náčrt). Mezi prostorová označení zahrnujeme i holografická označení. V některých případech Úřad vyžaduje, aby přihlašovatel prostorového označení předložil další upřesňující vyobrazení, případně slovní popis či vzorek.

Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vyloučena označení, která

  • nemají rozlišovací způsobilost
  • sestávají ze značek a údajů o druhu a původu zboží (druhová označení jako „boty“, „dorty“, „hrubá mouka“), jakosti a kvalitě zboží či služeb („nejlepší“, „první“, „jedinečný“, „extra speciál“), o zeměpisném původu a době výroby produktu
  • odporují veřejnému pořádku a dobrým mravům (nemravné obrázky, slovní a kombinovaná označení, symboly provokující násilí a nenávist, symboly propagující drogy, rasismus apod.)
  • obsahují znaky vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly
  • jsou klamavá (co se týče např. povahy výrobku či zeměpisného původu)
  • sestávají výhradně ze značek nebo obvyklých označení (označení obvyklých v běžném jazyce, používaných v dobré víře a v obchodních zvyklostech, např. „ČSN“, „CZ“)
  • jsou tvořená výhradně tvarem výrobku (vychází se obecně z principu, že tvar výrobku nebo geometrického obrazce není možné monopolizovat pro jediného přihlašovatele, podobně jako např. u zeměpisných názvů)
  • jsou v rozporu se závazky z mezinárodních smluv (závazky vyplývající především z článku 6 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví)

Jaké prvky by měla ideální ochranná známka obsahovat

Přihlašované označení musí být utvořeno ze slov, písmen nebo číslic nebo může být kresbou nebo tvarem obalu výrobku, případně kombinací těchto prvků. Při podání přihlášky musí již být v definitivní formě a tvaru. Po podání přihlášky již nelze měnit vzhled ochranné známky. Změnu lze zajistit pouze novou přihláškou.